A teď se pokus vnímat svůj dech. Všimni si jedné věci: jakmile se rytmus tvého dechu vychýlí z rovnováhy, tvoje pocity ho napodobí. Když tedy cítíš vztek, přijmi ho se vším všudy a uklidni si dech, vyrovnej ho. Když cítíš smutek, něžně ho vezmi do náručí a uveď do rovnováhy dech. Pociťuješ-li strach, smiř se s ním a nadechni se z plných plic, abys našel rovnováhu. Když vydechuješ, dáváš; když se nadechuješ, přijímáš. Přijímáš-li víc než dáváš, vnímáš tuto nerovnováhu coby potřebu udělat na oplátku totéž a uzavřít kruh tohoto vztahu. Jestliže víc dáváš než dostáváš, cítíš se vyčerpaný a nakonec nemáš už ani co dát. (Dan Millman, Zákony ducha)

Někteří se domnívají, že když člověk vytrvá, posílí ho to. Někdy je však důkazem síly to, že nechá věci plavat. (Sylvia Robinson)

Tisíce a milióny vteřin života... a z nich je jen několik zvlášť důležitých, vteřin zrodu, vteřin smrti a těch pár vteřin, v nichž se měníme k lepšímu. (Vladimír Přibský)