...

Jedné ženě se zdálo, že vešla na tržišti do nového krámku a k jejímu překvapení stál za pultem Bůh. "Co prodáváte?" zeptala se. "Vše, po čem zatouží vaše srdce," odvětil Bůh. Žena nejdřív nevěděla, má-li věřit vlastním uším, ale pak se rozhodla, že si tedy požádá o to nejlepší, co si člověk může přát. "Chtěla bych klidnou mysl a lásku a štěstí a moudrost a osvobození od strachu," osmělila se. Pak se zarazila a rychle dodala: "Nejen pro mne. Pro všechny lidi na zemi." Bůh se pousmál a řekl: "Myslím, že jste mi dobře neporozumněla, má milá. My neprodáváme plody. Pouze semena." (neznámý autor)